Dátum: 31.05.2013

Vložil: Iva-Marie

Titulok: Re:List biskupom

Milí přátelé,
nevím, jestli jste viděli video, na kterém jedna žena přistoupila ke svatému přijímání, přijala Eucharistii do ruky, pak přešla na své místo, po cestě si z Hostie ukousla, naklonila se ke svému manželovi a zbytek Hostie mu vložila do kapsičky od košile. Neuvěřitelné zneuctění Nejsvětější Svátosti. A to provedla bez toho, že by jí kdokoliv zarazil nebo pokáral.
Víme, že laikům bylo v prvotní Církvi opravdu za některých vyjímečných okolností, například v době pronásledování, dovoleno se Svátostí oltářní nakládat. Ale už papež Eutychián (pontifikát 275-283) psal: "Nechť se nikdo neodváží svěřit laikovi či ženě přijímání, aby je zanesli nemocnému." Synoda v Zaragoze pak roku 380 pohrozila exkomunikací všem, kdo by se Svátostí oltářní zacházel jako v dobách pronásledování. Významný katolický historik, benediktin Henry Leclerq, píše, že po vydání Milánského ediktu v roce 313, který nadobro ukončil pronásledování prvotní Církve, začalo přijímání na ruku mizet. Nařízení synody v Rouen nařizuje: "Kněz, nechť je pamětliv toho, že má podávat věřícím přijímání toliko svou rukou, přičemž neklade Eucharistii na ruku, ať již jakéhokoliv laika, nýbrž do jejich úst a to se slovy: "Tělo a krev Páně nechť ti prospívá k odpuštění hříchů a životu věčnému." Římský mešní řád z devátého století pak již předpokládá přijímání do úst jako běžný zvyk. Papež Pius XII. ve své encyklice Mediator Dei odsoudil "opovážlivou troufalost" a pouze předstíranou příchylnost modernistů k rané Církvi. Vybírají si z ní jen to, co se jim hodí. Můžeme říct, že ji zneužívají. Navíc obyčeje spojené s přijímáním byly podle všeho v dávných dobách jiné než současné přijímání na ruku. Staří křesťané byli vedeni zcela jiným duchem než ti, kteří v naší době s přijímáním na ruku začali. Jako první přišli s přijímáním na ruku nizozemští modernisté, následovaní svými druhy v německy mluvících zemích, dále ve Francii, USA... Nizozemsko také proslulo bludným Novým katechismem, který vyšel s požehnáním tamějších biskupů a zpochybňoval skutečnou Kristovu přítomnost ve Svátosti oltářní. Kněží, kteří přijímání na ruku ve svých farnostech zaváděli, vědomě porušovali platné církevní předpisy. Zmíněná "obnova" tedy vzešla z neposlušosti vůči Církvi a byla jejím projevem. Spolu se zaváděním různých novot do mše svaté, se postupně vytrácí rozdíl mezi knězem a laiky. Začalo se zdůrazňovat všeobecné kněžství věřících, což bylo mnohdy také považováno za důvod k zavádění přijímání na ruku. V některých farnostech kněz sedí, zatímco věřícím podávají přijímání laici. Ruce kněze jsou však pomazány křižmem a tedy dotýkat se Eucharistie by mělo být pouze jeho výsadou.