Dátum: 12.06.2013

Vložil: Petr Syp.

Titulok: Re:Odpoveď pre Jaroslva ku slávnosti Božieho Tela

Milá sestro v Kristu,
díky za krásné svědectví. Ptáte se na klečení během tradiční mše svaté. Ano, prakticky ji lze proklečet, stojíme při vstupu a odchodu kněze, při četbě evangelia, při Credu. Jde o "mši všech věků". Stále si s dojetím uvědomujeme, že je při této mši svaté vše obráceno ke Kristu, včetně kněze - obětníka. Nejde jen o pouhou připomínku Kristovy oběti, ani pouhé společenství modlitby a svátostné hostiny, ale actio Christi, právě se obětujícího za naše hříchy, nekrvavé zpřítomnění Kristovy oběti na kříži. Není zde žádné místo pro "lidovou tvořivost". Každé pokleknutí, každé gesto, každý kříž celebranta má svůj hluboký smysl. Nejsvětější Svátost přijímají také všichni v kleče na vypolstrovaném klekátku, takže pokleknout může opravdu každý. Poklekáme a z posvěcených rukou kněze přijímáme chléb života sestupující z nebe, který nám dobrý Bůh dává. Kdo skutečně věří, že Kristus je v Nejsvětější Svátosti přítomen, musí se v bázni a úctě vrhnout na kolena. Jednou zde psal jeden bratr v Kristu, že ďábel nám narovnává nohy. Proč se při novém mešním řádu tak málo klečí? Proč jsme nabádáni k jednotě a je na nás pohlíženo jako na fanatiky, když chceme klečet? Vždyť dříve to bylo naprosto samozřejmé. Tím, že se přestalo poklekat a začala se dokonce přijímat Eucharistie do rukou, zvýšila se úcta a zbožnost lidu? Nevyjadřovaly tradiční rubriky a přísné předpisy, které zajišťovaly úctu, důstojnost a svatost, katolickou víru ohledně Svátosti oltářní správně? Proč dříve byla přísná opatření, aby nedošlo k znesvěcení i těch nejmenších částeček svaté Hostie? Kde se vzalo současné přijímání na ruku, když se nikde v dokumentech II. vatikánského koncilu nenavrhuje, a dokonce ani nezmiňuje? Zapomněli jsme na existenci ďábla, který "obchází kolem hledaje, koho by pohltil"? Copak dnes všichni nevidí jeho dílo ve světě a v Církvi? Hostie jsou mnohdy prodávány k bezbožným účelům. V Londýně stojí jedna proměněná Hostie třicet liber (nepřipomíná vám to oněch třicet stříbrných, za které Jidáš prodal tělo našeho Pána?) Padněme na kolena před našeho Boha a prosme za odpuštění všeho, čím jsme ho urazili a ponížili.
Vaše sestra v Kristu Iva Marie