Život v duchu posolstiev

Dátum: 12.06.2013

Vložil: Ilka Veronika

Titulok: Re:Re:text poselství ze dne 7.4.2013

Milý Jaroslave,

proč bezútěšný a nemilosrdný text? Připadá mi, že Bůh je v situaci rodiče, nešťastného nad svévolí vlastních dětí. Dal nám už tolik dobrých rad a napomenutí, tolik příslibů ráje, a Jeho milované děti si stejně dělají, co chtějí (tedy většina dětí). Vždyť milující rodiče napomínají své děti - aby neběhaly po silnici, nevykláněly se z okna, nekradly, nelhaly a nedělaly špatné věci. Ano, milující rodič i napomíná a trestá. Láska není mazání medu kolem úst, ani všeobjímající principy v diktatuře relativismu, kdy je všechno dovoleno. Součástí lásky je i kázeň.
Pozemští rodiče trestají děti, a někdy i hodně bolestivě, ale pokud byl trest zasloužený, děti to později ocení. Z milující ruky člověk přijme i výprask, a někdy pochopí až po letech, že to bylo k něčemu dobré. Mnohé dnešní děti mají všechno dovolené a kam to spěje? Celé hodiny hrají počítačové hry, souloží, sledují porno a berou drogy. Nebylo by opravdu lepší napomenutí a možná i těch pár facek?
A to Bůh je daleko milosrdnější než lidé. Docela se divím, že ještě razantně nezasáhl, ale On ve svém milosrdenství chce všechny lid zachránit, proto nám dává ještě čas a svá napomenutí. A dává nám je právě proto, aby nás nemusel tolik trestat. Má pro nás připravený ráj a chce tam dostat co nejvíce lidí. Máme prosit za odvrácení trestů.





Späť na diskusiu